Červenec 2012

Consciousness creates reality

26. července 2012 v 3:41 | Robert |  Nové paradigma
"I believe that consciousness creates reality. That consciousness rearranges and controls the physical reality and events we experience. Our own consciousness has a sort of ripple effect on the world, affecting which realities and events we experience (creating your reality) from the pool of infinite probabilities. I don't believe you are here by coincidence reading this... but that you are meant to for some as yet unknown reason.

Hippies - Elegantní zahájení

23. července 2012 v 23:29 | Petr Hrabalik |  60´s - souvislosti

Motto: "Kdo si pamatuje šedesátá léta, ten je neprožil."


V první polovině 60. let se v Americe na sebe nakupilo několik politických, sociálních a kulturních okolností, které později vedly ke vzniku nejpočetnější subkultury mládeže, která se dosud v Americe (a posléze téměř na celém světě) objevila.
Timothy Leary, cca 1969
Co se týče politiky, v té době nejvíce poznamenaly nejbohatší stát světa dvě věci - zvolení Johna F. Kennedyho presidentem a jeho násilná smrt v Dallasu v roce 1963. A pak samozřejmě vložení se do občanské války mezi Severním a Jižním Vietnamem. Dalším, tentokrát sociologickým fenoménem bylo znechucení mládeže nad tzv. americkým snem předchozí generace a jejím konzervativním systémem hodnot. Prostě - téměř dvacet let absolutního konzumerismu jakoby ze západní společnosti vymlátilo duši. Jakákoli spiritualita byla vytlačena elektro-mechanickými hračičkami, zpříjemňujícími již tak příjemný ale veskrze bezobsažný život. Spirity doby se staly televize a reklama, a heslem "utrácejte, utrácejte, utrácejte".

Hippies - Magická hra v letech 1965 - 1967

23. července 2012 v 23:08 | Petr Hrabalik |  60´s - souvislosti
Všechno to začalo vybublávat na povrch někdy v létě roku 1965, kdy začalo osídlování sanfranciské čtvrti Haight-Ashbury mladými lidmi, na konci pětašedesátého a v šestašedesátém to vypuklo a v létě 1967 tzv. "Summer Of Love" vyvrcholilo. Tito mladí lidé (pocházející většinou ze střední třídy), kteří se rozhodli žít po svém, se nazvali hippies dle vzoru beatniků, jimž se říkalo hipsters.

Haight Ashbury a pod cedulí Grateful Dead, cca 1966
Š
mak onoho období poeticky popisuje hudební publicista Vojtěch Lindaur ve své knize Šance sněhových koulí v pekle: "…Byly to ty nejkrásnější měsíce, které si mohli mladí noví Američané představit. Byly to časy, o kterých sní každá nastupující generace, ale snad dosud žádná neměla po ruce takové šťastné prolnutí všech okolností, aby si své ideály dokázala prožít naplno, se vším všudy - až do hrůzně mrtvolného finále. Byla to doba souznění a ztotožnění se s něčím opravdu novým, s do důsledku dovedenou antitezí k životním hodnotám rodičů - hrdých vítězů druhé světové války. Byla to éra, ve které na několika čtverečních kilometrech spontánně vznikla kontrakultura, v níž se tak přirozeně mísilo umění s životním stylem, že v těch časech ´zapojování a vylaďování´ na krátký čas splynuly v jedno jedinečné lidské bytí, Human Be-In."

Hippies - Sebevražedná koncovka

23. července 2012 v 22:47 | Petr Hrabalik |  60´s - souvislosti
...nepříliš pozitivně zakončený, avšak poměrně informativní článek o vzniku hippies, některých souvislostech a temnějších stránkách tohoto hnutí...

"Zdálo se, že Amerika je rozdělena na dva druhy lidí: na ty, kteří se snažili žít novým způsobem života, a na ty, kteří se ho zoufale snažili pochopit…"

V roce 1967 se objevily snahy dosud nepolitickou kontrakulturu hippies politizovat, přičemž tento impuls vycházel z okruhu lidí zastupující novou levici - Abbie Hoffmana, Jerry Rubina, Paula Krassnera a Toma Haydena. Zejména srandista Hoffman, neustále pendlující mezi newyorskou East Village a San Franciskem, si velmi dobře uvědomoval moc médií a proto se záhy stal oblíbenou postavou.

Demonstrace proti válce ve Vietnamu, 1969

Aktivisté z nové levice organizovali slavnou protiválečnou demonstrací před Pentagonem v říjnu ´67 a na Silvestra téhož roku založili tzv. Mezinárodní stranu mládeže (YIP, jejím členům se říkalo "yippies"). Ta se nesla v duchu anarchismu a kulturní vzpoury a zároveň měla silné politické ambice. Filosoficky byla ovlivněna spíše Camusem a Marcusem než Marxem (a nedejbože Leninem!) a třeba režim tehdejšího Sovětského svazu považovala za stejnou hrozbu jako kapitalismus. Hlavně se snažila pracovat s médii, neboť jak tvrdil Hoffman "moderní revolucionářská skupina má namířeno do televize, ne do továrny".

Používejte svou hlavu! pokr.

23. července 2012 v 21:38 | Petr Procházka |  Transpersonální psychologové a psychonauti
...netradičně, čtive pojatý životopis Timothy Learyho - formou útržků z konverzací, názorů ostatních, hlavních myšlenek a představení klíových faktů...

pokračování z Používejte svou hlavu!

JEDNOTA S VESMÍREM

Dietylamid kyseliny lysergové, LSD, objevil Albert Hofmann. Nebyla to žádná mandragora, nebyl to žádný zázračný lék na rakovinu, bylo to cosi, co změnilo k lepšímu můj život i život téměř všech mých známých, kteří jsou mi drazí. Claire Burch
I ty nejnadšenější z »kyselinových hlav« jsou si vědomy, že LSD není a nikdy nemůže být všelékem na veškeré problémy této planety. Tato nejsilnější psychoaktivní látka nám nebyla nabídnuta proto, aby zabraňovala stárnutí nebo dokázala zvrátit průběh smrtelných onemocnění. Na druhé straně je ale nepochybné, že lidem, konfrontovaným se smrtelnou chorobou, nabízí obrovskou pomoc. Výsledky výzkumů, které byly v této oblasti provedeny především v léčebných zařízeních Veterans Hospital (L. A.), Menninger Clinic (Topeka), Spring Hospital (poblíž Baltimoru), ale také ve Velké Británii a Československu, silně zapůsobily i na největší skeptiky.

K naprostému úžasu pozorovatelů se po LSD u smrtelně nemocných úplně změnil postoj ke smrti. Namísto depresí, apatie a mučivé úzkosti projevovali citlivost, věcnost a hlubokou schopnost soucítit s ostatními lidmi. Namísto toho, aby se smrti vyhýbali a báli se jí, prožívali tito pacienti všeobecné pocity »jednoty s vesmírem« a umírání brali jen jako další skutečnost v rámci věčné existence.

Nejlépe s »lysergovou terapií« seznamuje kniha Stanislava Grofa LSD Psychotherapy (1980) a práce Milana Hausnera a Erny Segal The Highway to Mental Health: LSD Psychotherapy (1979).

Používejte svou hlavu!

23. července 2012 v 21:34 | Petr Procházka |  Transpersonální psychologové a psychonauti
...netradičně, čtive pojatý životopis Timothy Learyho - formou útržků z konverzací, názorů ostatních, hlavních myšlenek a představení klíových faktů...

Existuje příběh o zenovém mistrovi, který říká svému žákovi: "Nemysli na mrkev." Mrkev je přirozeně první představou, která přitom studentovi vyvstane v hlavě. Podobně média establishmentu soustavně napadala LSD a hysterickým tónem varovala před epidemií zneužívání drog zachvacující národ. V době všeobecné nespokojenosti nejrychleji vyburcujete adolescenta k akci tím, že mu řeknete: "Nedělej to!"

Vždycky jsme naléhali na lidi: Neberte LSD, dokud nejste velmi dobře připraveni. Zejména dokud nejste připraveni na odchod ze své mysli. Neberte to, pokud u sebe nemáte někoho opravdu zkušeného, aby vás tím provedl. Neberte to, pokud nejste připraveni na to, že se váš úhel pohledu na život a na sebe sama dramaticky změní, protože se stanete někým jiným.
Timothy Leary v rozhovoru s režisérkou Leslie Raymond, 1996
Ačkoli květinová doba hippies v 60. letech bývá spojována s pochybným volnomyšlenkářstvím, sexuální revolucí, drogami a ostatními projevy zavrženíhodného stylu života vůbec, již méně si uvědomujeme fakt, že právě v oněch letech nastal dosud nebývalý rozmach výzkumu lidského vědomí. Nastala revoluce vědomí. Nepřehlédnutelným bořitelem zaběhnutých badatelských a lékařských postupů v oblasti psychologie a psychiatrie byl filozof, spisovatel, buřič a vizionář Timothy Leary: "Nejde vlastně ani tolik o drogy a jejich biochemickou reakci v organismu, jde hlavně o to, pochopit, kdo jsem, jakou tady mám úlohu."