Používejte svou hlavu! pokr.

23. července 2012 v 21:38 | Petr Procházka |  Transpersonální psychologové a psychonauti
...netradičně, čtive pojatý životopis Timothy Learyho - formou útržků z konverzací, názorů ostatních, hlavních myšlenek a představení klíových faktů...

pokračování z Používejte svou hlavu!

JEDNOTA S VESMÍREM

Dietylamid kyseliny lysergové, LSD, objevil Albert Hofmann. Nebyla to žádná mandragora, nebyl to žádný zázračný lék na rakovinu, bylo to cosi, co změnilo k lepšímu můj život i život téměř všech mých známých, kteří jsou mi drazí. Claire Burch
I ty nejnadšenější z »kyselinových hlav« jsou si vědomy, že LSD není a nikdy nemůže být všelékem na veškeré problémy této planety. Tato nejsilnější psychoaktivní látka nám nebyla nabídnuta proto, aby zabraňovala stárnutí nebo dokázala zvrátit průběh smrtelných onemocnění. Na druhé straně je ale nepochybné, že lidem, konfrontovaným se smrtelnou chorobou, nabízí obrovskou pomoc. Výsledky výzkumů, které byly v této oblasti provedeny především v léčebných zařízeních Veterans Hospital (L. A.), Menninger Clinic (Topeka), Spring Hospital (poblíž Baltimoru), ale také ve Velké Británii a Československu, silně zapůsobily i na největší skeptiky.

K naprostému úžasu pozorovatelů se po LSD u smrtelně nemocných úplně změnil postoj ke smrti. Namísto depresí, apatie a mučivé úzkosti projevovali citlivost, věcnost a hlubokou schopnost soucítit s ostatními lidmi. Namísto toho, aby se smrti vyhýbali a báli se jí, prožívali tito pacienti všeobecné pocity »jednoty s vesmírem« a umírání brali jen jako další skutečnost v rámci věčné existence.

Nejlépe s »lysergovou terapií« seznamuje kniha Stanislava Grofa LSD Psychotherapy (1980) a práce Milana Hausnera a Erny Segal The Highway to Mental Health: LSD Psychotherapy (1979).


• Marty, inženýr z Los Angeles: Dnes se mluví o rekreačním užívání drog. Užívání drog pro mne nikdy nebylo odpočinkem, byla to velice seriózní práce.

NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ ČLOVĚK NA SVĚTĚ


Vyšel z ochranného kokonu, takže ho nevyhnutelně odrovnali. PhDr. Richard Alpert

• Timothy Leary: Zatkli mě pro držení dvou vajglů marihuany, které našel policajt v popelníku mého vozu. Na podstrkávání důkazů byli machři. O tom soudu v Oranžádě (Orange County - pozn. autora) a boudě na mě jste slyšeli? Dost už vím o krejčovských zálibách fízlů šít a šít boudu za boudou.

• Allen Cohen, editor magazínu San Francisco Oracle: Do vězení ho vsadili až poté, co oznámil, že se stane guvernérem. Tehdy Learyho začali tvrdě špehovat a chtěli se ho zbavit.

• Barbara Leary: Když kandidoval na kalifornského guvernéra proti Ronaldu Reaganovi, byla náhle jeho kauce zrušena.

• Timothy Leary: Byl jsem zatčen nezákonně. Soudce, místo toho aby schválil kauci na dobu mého odvolacího řízení, zdvihl jednu moji knihu a řekl: "Vaše názory jsou nebezpečné a my vám nepovolíme kauci, pošleme vás do vězení, abychom vás umlčeli."

• PhDr. Ralph Metzner: Staré známé obvinění, jež použili proti Sokratovi, že kazí mládež; Leary byl považován za nejnebezpečnějšího člověka na světě.

• Timothy Leary: Nixon (prezident USA 1969 až 1974 - pozn. autora) mě nazval nejnebezpečnějším člověkem na světě. Netěšilo by vás, kdyby vás takhle pojmenoval někdo jako Nixon?

• Leslie Raymond: Nejnebezpečnější člověk na světě nebo nejnebezpečnější člověk v Americe?

• Timothy Leary: Není to fuk? Nejnebezpečnější člověk, na kterého mohl pomyslet! Myslím, že v to počítá i všechny demokraty, ne? Když se do toho zamíchal Nixon, nastaly nám krušné časy. Nemohli jsme dělat, co jsme dělali dřív. Přesně tak. To byla sranda! Policajti, udavači, týmy FBI, takže jsme už nemohli vysedávat v lese a meditovat u vodopádu. Byli jsme na tom jako regulérně pronásledovaná skupina.

VĚZENÍ A ÚTĚK (12. 9. 1970)


• Leslie Ramond: Co jste tak dělal ve vězení? Myslím den co den?

• Timothy Leary: Nedělalo mi žádné potíže, abych se udržel čilý, tam se toho dá dělat hodně. Hodně jsem využíval této situace ke studiu společnosti. Mluvil s vězni, poslouchal je. Psal. Co mne uvěznili, má literární tvorba ohromně vzrostla. Nemusel jsem platit nájem, nemusel chodit do práce, neměl jsem žádnou rodinu, nemusel jsem erektovat ani mít orgasmy. Rozumíte, žádné telefonáty. Volně jsem mohl číst a psát. Filozofové již celá staletí vědí, že nejlépe se píše a čte ve vězení.

• Vydavatel Learyho knih k Sebraným spisům Timothy Learyho: Tohle jsou politické úvahy, jež podnítily celá revoltující 60. léta. Teď již není Timothy Leary pouhým »agentem provokatérem«, ale opravdovou historickou osobností, jež měla význam. Teď se na něj již nedíváme jako na bezprostřední hrozbu pro režim, ale jako na někoho, kdo stál u zrodu mnoha idejí, jež se nyní stávají oficiálními.

• Leslie Raymond: Mohl byste srovnat své uvěznění s tím, co postihlo Solženicyna?

• Timothy Leary: Solženicyn není oběť! Vzal by na vás hůl, kdybyste mu naznačili, že je obětí. Solženicyn napsal, že když byl v útrobách gulagu, že na sobě nesl něco jako pět set let vězení, a ruská vězení také nejsou jako vězeňské farmy tady v Kalifornii. Solženicyn řekl, že jeden spisovatel může přivést k pádu celou zemi, jeden básník, jedna píseň, jedno heslo, jedna nálepka na nárazníku, jedno graffitti může přivést k pádu celou zemi.
Věděl jsem, že moje budoucnost je úzce spojena s budoucností této země. Své filozofy nemůžete zavírat do vězení. Pokud by mne drželi ve vězení, byl by to velice špatný signál pro svobodu, pro naději, pro jednotu. Koneckonců jsem byl mluvčím mnoha milionů Američanů. Jak byste chtěl sjednotit zemi, když zavíráte lidi, kteří říkají věci, v něž takové množství lidí věří?
V té situaci jsem se rozhodl, že jediná rozumná věc, kterou můžu udělat, je útěk. Šel jsem do přijímacího střediska, kde se musíte podrobit testům. Na jejich základě se pak rozhodnou, kam vás pošlou. Šel jsem na testy a tam byl jeden americký Mexičan, důvěrník, a ten mi říká: "Jé, doktůrku, asi tě to rozesměje, ale já ti teď dám test, který jsi sám sestavil," protože testy pro kalifornský vězeňský systém jsem sestavil já.
• Zach Leary: To, že utekl z vězení, je nářez! Je to mytické.

• Timothy Leary: V noci jsem musel přejít přes vězeňský dvůr, vyšplhat na vršek stromu, seskočit na střechu, odkud vedl telefonní kabel k bráně, a po něm jsem musel přeručkovat ven. Tři měsíce před tím jsem dělal kliky, ale v půli cesty jsem si uvědomil, že to nezvládnu. Ale lidské tělo a duch má velké rezervy. V padesáti jsem překonal olympijské rekordy! Odešel jsem v této zemi do podzemí. Dostal jsem falešný pas, oholil jsem si všechny vlasy, nosil brýle a vystupoval jako republikánský obchodník jménem William McNellis. Je to trapné, ale senátní výbor pro falšování dokladů pak používal moji fotografii jako příklad toho, jak zdařilé mohou být padělky.
Byl jsem v Alžírsku, ve Švýcarsku. Po nějaké době jsem odletěl. Udělal jsem chybu, vystoupil jsem z letadla v Afghánistánu právě v době, kdy se země dostala do zájmové sféry americké zahraniční politiky. Takže mne unesli a poslali šupem domů.
A bylo to. Bum! Vězení, vězení, vězení… Nejtvrdší nápravná skupina - ve Folsomu. To je Harvard kalifornského systému! Do Folsomu chodí kriminálníci mazáci. Když mě dali do cely vedle Mansona (Charles Manson, masový vrah, jenž se svou sektou Rodina zavraždil např. Sharon Tate, těhotnou herečku a manželku režiséra Romana Polanského - pozn. autora), byla to z jejich strany svým způsobem hra. Drželi mě tam tři nebo čtyři dny a pak mě přemístili. Manson na mne celou tu dobu mluvil, dával mi rady, říkal, co mám dělat, kde jsem dělal chybu. Necítil jsem jakoukoli zášť nebo strach. Věděl jsem, že jsem dost prominentní vězeň na to, aby mne zabili nebo mi vyloupali oči. Ti mládenci vám to umějí nandat, když se jim chce. Na odvolání jsem měl asi šedesát nebo sedmdesát let. Ale věděl jsem, že to všechno jednou skončí, jakmile se dostanou k moci demokraté. Pamatuji se přesně, kde jsem tenkrát byl. A během tří měsíců jsem byl venku z kalifornských kriminálů.

Leary se po propuštění přizpůsobil příštímu desetiletí jako psychedelický chameleon a vyrazil na přednáškové turné.
zpráva z tisku

TABU


• Timothy Leary: Prošel jsem třemi tabu. Měli jsme tabu ohledně sexu. Když jsem vyrůstal, nesmělo se o něm mluvit. Pak tu bylo tabu drog. Do šedesátých let měli lékaři drogy a vy jste je směli užívat, jen když jste byli nemocní. Myšlenka, že by ony chemikálie, neurochemikálie, mohli užívat inteligentní lidé, vycvičení k tomu, aby věděli, jak ovládat svůj mozek, to bylo veliké tabu. Teď jsou ovšem drogy všude. Bodem číslo jedna americké zahraniční politiky je drogová politika. A přichází na řadu postoj ke smrti. Myslím, že je to poslední tabu. Možná, že za takových třicet čtyřicet let se jím stane výzkum DNA. Jakmile si začneme pohrávat s DNA, ani na to nechci pomyslet! - už tak tu mám dost malérů. Smrt je tabu a já se chystám prozkoumat tento terén a doufám, že pošlu zprávu o tom, co zjistím. Udělám hodně chyb. Ale na vědě je velkolepé to, že se dovídá více ze svých vlastních chyb, než z předpovědí, jež se naplní.

LIDSKÁ DUŠE JAKO CIBULE


• Timothy Leary: Nadešel čas hledat nové vrstvy reality, řekl jsem kdysi Johnu Lennonovi. Lennon mi potom psal: "Co kdybys to řekl třeba mystikovi?" Mystikem nejsi nikdy déle než pět minut!

• PhDr. Richard Alpert: Abych řekl pravdu, nemyslím, že Timothy šel cestou spirituality. Nemyslím, že je mystik. Nikdy nebyl schopen přijmout někoho za duchovního učitele. Nepraktikoval žádná duchovní cvičení, kromě toho, že bral drogy a myslel.

• Leslie Raymond: A co myšlenka, že pod vším je jednota?

• Timothy Leary: Proč pod? Je všude kolem. Použila jste hierarchickou metaforu - něco je pod a vy musíte jít vzhůru. Tahle hierarchická metoda je užitečná, ale…

• Leslie Raymond: Jako třeba vrstvy cibule.

• Timothy Leary: Takže teď je lidská duše jako cibule? To je báječné. Padesát miliard let evoluce až k mozku jako cibule, jež se dá volně loupat! Začínám mít hlad. Dáme si mozkové plátky na houbách nebo tak něco. Mluvím hlouposti, ale proč ne.

"LSD je důležitější než Harvard!" prohlásil v roce 1962 Leary. Pravdou je, že Leary založil »církev« - The League For Spiritual Discovery, která ovšem neměla být masovou organizací. Členskou základnu tvořila asi stovka lidí kolem usedlosti Millbrook, zasvěcených ukazovat ostatním, jak by oni sami mohli pomoci "přetvořit každého muže v Boha a ženu v Bohyni". Leary zdůrazňoval, že nehodlá opakovat klasické schéma náboženských vůdců - Následuj mne, připiš se do mého seznamu. Tato církev neukládala žádné dogma, s výjimkou jediného: Žij své nejvyšší vize. Leary se přes noc stal prvním mučedníkem LSD. "26. 3. 1966 byla uvalena vazba na Timothy Learyho. Rozsudek zněl na 30 let," hlásal jeden z novinových titulků.

TIMOTHY LEARY UMÍRÁ


• Brian Jeans, režisér: V srpnu 1995 se přihodily tyhle strašné věci: Za prvé umřel Jerry Garcia (z kultovní skupiny Grateful Dead - pozn. autora), potom přišla zpráva, že umírá Timothy Leary. Pomyslel jsem si, Bože, to je strašlivé, úplně mne to omráčilo. A pak vidím novinový článek (od Davida Colkera - pozn. aut.), kde se psalo: "Leary je unešen tím, že zemře." Nejprve to bylo jako políček do tváře. Ale pak jsem si pomyslel: Díky Bohu za tohoto člověka. Tady je chlap, jenž je veřejně činný a přitom moudrý, se vším se vypořádal, prožil dlouhý život, vykonal spoustu skvělých věcí a on říká, že umírá a že je nadšen. Co si myslíte, že je tam mimo nás, tam nahoře? Timothy řekl: "Já to zjistím!"

• PhDr. Richard Alpert: V 70. letech byla velice populární písnička od Moody Blues, v níž byl verš "Timothy Leary umřel." Dost mě překvapilo, když jsem zjistil, že Timothy Leary ten verš opravdu nesnáší. Tím veršem se užíral. Podle mě proto, že už nějak cítil, že skončil, že je vyřízený. A on samozřejmě nebyl. Vzchopil se a proměnil se v kyberpunka a futuristu.

• Timothy Leary: V podstatě mi je jedno, jestli se vrátím, nebo ne. Prožil jsem ten nejzajímavější život ze všech lidí, co znám.

• Timothy Leary: Svou duši uchovám prostřednictvím kryoniky. Zmrazí můj mozek a možná i celé mé tělo. Po světě bude ještě asi padesát baněk s mou krví, takže mne budou někdy moci naklonovat revitalizací DNA.

• Barbara Leary: Timothy před pár lety prohlašoval, že nechat se kryonicky zmrazit, je druhá nejpitomější věc, o které v životě slyšel. Tou první bylo, nechat se sežrat červy.

• Robert Prehoda: Od počátku jsem říkal kryonikům, včetně zakladatelů jejich hnutí v roce 1964, že je v současnosti nemožné zmrazit tělo nebo hlavu a oživit je jednou v budoucnosti. Je to nulová šance.

• Leslie Raymond: Promyslel nějak, kdy by se chtěl probudit, v nějakém konkrétním čase? Má na to nějaký scénář?

• Barbara Leary: Ne během vlády republikánů!

• Leslie Raymond: Třeba za sto nebo tisíc let?

• PhDr. Richard Alpert: Když zaplatíte, tak co by ne.

• Robert Prehoda: Kdybych měl tento mozek dnes zmrazit patnáctiprocentním dimethylem sirným a ringerovým roztokem, bude tu za tisíc let perfektně uchovaný mozek, ale v žádném případě tento mozek neoživíte. Řekl jsem to Learymu, když jsem se dozvěděl, že si chce kryonicky nechat uchovat hlavu: Nemyslím, že někdy vůbec bude možné, aby tě oživili.

• Leslie Raymond: Chce to udělat neurologicky nebo celé tělo?

• Zach Leary: Neurologicky.

• Leslie Raymond: To budou muset odstranit hlavu?

• Zach Leary: Ano.

• Leslie Raymond: Hlavu a páteř?

• Zach Leary: Jen hlavu.

• Leslie Raymond: Oni nevyjímají míchu?

• Zach Leary: Jen od krku nahoru.

• PhDr. Richard Alpert: Timothy se určitým způsobem identifikoval se svým myslícím mozkem a pokládá jej za velice propracovaný a vyvinutý prostředek, jenž v sobě nese spoustu informací. Až přijde čas, kdy mu technika dovolí zachovat si svou svébytnost tak, jak ji zná díky své konstelaci biochemických obvodů, bude fungovat v nějakém pěkném chemickém roztoku nebo v něčím těle, v mladém těle. Všechno to začne znovu s Timovým mozkem a on řekne: "Jů, teď se vezu v tomhle," asi jako když vystoupíte z fordky a koupíte si nový auťák.

• Timothy Leary: Představa, že lidské tělo je automobil a že jej lidská duše užívá, aby se v něm vozila, to je buddhismus, to je hinduismus, že tělo je prostředek!

(Podle posledních zpráv od Learyho pozůstalých nikdy nedošlo k odnětí a kryonickému zmrazení hlavy Timothy Learyho. Vše byl prý pouze filmový trik a další Timův žert - pozn. aut.)

Doufám, že bude-li Timothy Leary někdy oživen, bude to stejný buřič, jakým byl v tomto století. Kvůli tomu ho miluji. Odpouštím mu pro to všechno. Je nádherné být buřičem v tomto století, protože je to velice rozbouřené století. Claire Burch

CHAOS A POSLEDNÍ VÝLET TIMOTHY LEARYHO


• Timothy Leary: Fyzikové nám dodali ten přesný termín pro to, co se stane, když si vezmete mocnou psychedelickou rostlinu nebo drogu: CHAOS. Nyní všichni fyzikové tvrdí, že základní přirozeností vesmíru je chaos. Chaos ovšem znamená maximální spletitost, jíž lidský rozum nedokáže pochopit naráz. Na existenci je zábavné to, jak stále sbíráme jednotlivé kousky chaosu a učíme se, jak s chaosem vycházet. Nemůžete ho změnit, ale můžete jím surfovat. Myšlenka surfování na vlnách chaosu se mi líbí.

• PhDr. Richard Alpert: Negativní LSD vede uživatele na cestu nikam, ale mělo by tam být: Nyní jsem! Pokud se oprostíte od struktur myšlení, tak potom opravdu surfujete chaosem. Dá se na to tak dívat.

• Leslie Raymond: Darujete své tělo, myslím kromě hlavy, vědcům? Vaše dcera si přála darovat své orgány k transplantaci.

• Timothy Leary: Cítím strašný zármutek. Ano. V případě mé dcery šlo o to, že si přála darovat své orgány. Celá noc příšerného papírování, protože to byl katolický špitál a katolické nemocnice nemají rády, abyste o sobě rozhodovali sami. Katolická církev je proti kontrole porodnosti, proti potratům, je dokonce i proti darování orgánů - patří Bohu. Nevím, jestli je to odpověď na vaši otázku, ale hluboce se mne to dotklo. S mým tělem ať si dělají, víte co! Doktor říkal něco, že mám rakovinu nohy a že mi vezmou kus kůže tady z nohy a dají ji sem. Nebudu prý moci chodit několik dní. Patrně taková miliarda lidí by mě ráda viděla umírat v bolestech a co nejpomaleji. Všichni republikáni a komunisté.

• Leslie Raymond: Nechtěl byste to zaznamenat pro budoucnost?

• Timothy Leary: Co?

• Leslie Raymond: Svou smrt.

• Timothy Leary: Právě jsem vám vysvětlil, že ji nahrají. Patrně bude na celosvětové síti.

• Leslie Raymond: Živě?

• Timothy Leary (velký smích): Částečně. Začněme živě a při troše štěstí to ukončí poslední režisérovo STOP! Pak už je to věc postprodukce. Ahoj, ahoj, nashle, sbohem.

Timothy Leary umřel. Ne, ne, jen zvenčí nahlíží. Letadlem astrálním sem tam svým mozkem proletíš v jediném dni. Vezme tě výš, snese tě hloub. Dostat tě zpět je pro něj hrou. Vzhůru jak pták, pak střemhlav let. Píseň Legend of a Mind (Moody Blues)

• Timothy Leary: Jsem šílený? To je záludná otázka pro každého. Prožil jsem třicátá léta, čtyřicátá, padesátá a šedesátá. Myslím, že normálnost každého, kdo prožil tyto roky a ještě reaguje, nutně prošla zkouškou. Jsem šílený? Myslím, že jsem nejsilnější a nejnormálnější člověk v širém okolí.

Nebes modř, žlutý pel… Žel, Tim Leary nám odešel. Zlíbej nebe, k horám se stul… On Tim dost ulítnul.

Píseň Legend of a Mind (Moody Blues)

EPILOG POD ČAROU (PSYCHEDELICKÁ PSYCHOTERAPIE V HISTORII)


Psychedelický znamená v doslovném překladu mysl manifestující. Doktor Albert Hofmann, chemik, který poprvé v roce 1938 syntetizoval LSD (dietylamid kyseliny lysergové) a na několik let jej odložil jako nepotřebnou látku - až do odpoledne 16. 4. 1943: "Měl jsem zvláštní pocit, že by mohlo stát za to, tuto sloučeninu důkladněji prozkoumat." Během přípravy čerstvé dávky LSD náhodou vstřebal malé množství konečky prstů a brzy se ho zmocnil "pozoruhodný, ale nikoli nepříjemný stav intoxikace… charakterizovaný intenzivní stimulací imaginace a změněným stavem vědomí či vnímání světa. Omámeně jsem ležel se zavřenýma očima a ze mne tryskal sled fantastických, rychle se měnících představ udivujících svou reálností a hloubkou, střídajících se s živou, kaleidoskopickou hrou barev. Chvílemi jsem cítil, jako bych byl mimo své tělo. Myslel jsem, že jsem zemřel. Mé ego se vznášelo kdesi v prostoru a své tělo jsem viděl ležet mrtvé na pohovce."

V 50. letech vznikly dvě formy terapie. Psycholytický či "mysl uvolňující" přístup používal nízkých či středních dávek LSD jako doplněk ke klasické psychoanalýze. Droga, jež byla používána při opakovaných sezeních, měla urychlovat proces psychoexploratace tím, že zmírňovala pacientův obranný postoj a ulehčovala vybavování potlačených vzpomínek a traumatických zážitků. Člověk zbavený svého kritického postoje mohl zažívat v jakémsi povzneseném stavu určitou katarzi, která mu umožňovala podržet si svůj vhled i po odeznění účinků drogy. Centra specializující se na tento druh terapie vyrostla v Německu, Holandsku, Francii, Itálii, Československu a několika skandinávských zemích. V Kanadě a USA se rychleji ujal jiný přístup. Psychedelická terapie vyvinutá kapitánem Al Hubbardem a popularizovaná doktorem Humphrym Osmondem směřovala k dosažení mystické zkušenosti či ke konverzi osobnosti. Tyto procedury obnášely vysoké dávky LSD, které vylučovaly jakoukoli možnost, že by obranné mechanismy pacientova ega mohly odolat psychickému rozpouštění.

Pro možnost syntézy obou těchto forem terapie (výzkumu) byl pozván z Československa v roce 1967 doktor Stanislav Grof, a stal se tak na sedm let vedoucím výzkumu psychedelických drog v USA.

Stejně jako byla víra ve vědeckou objektivitu otřesena v roce 1927, kdy fyzik Werner Heisenberg formuloval »princip neurčitosti«, který říkal, že v subatomové fyzice pozorovatel nevyhnutelně ovlivňuje pohyb částic, které pozoruje, tak i výzkum LSD a mnoho dalších zkoumání ukázaly, že jakýsi princip neurčitosti funguje i v psychologii.

Cílem terapeutických sezení nebyl dobrý trip sám o sobě, ale propracovat se přes emoční, tvůrčí či intelektuální zábrany a posunout proces sebeobjevování - což někdy mohl být velmi bolestivý zážitek. Určité psychiatrické školy (např. R. D. Laing, S. Grof) zastávaly názor, že drogová extáze, je-li náležitě pacientem integrována, může být předzvěstí pozitivního průlomu (breakthrough) na novou úroveň vědomí. Myšlenka, že by bouřlivý acidový trip mohl mít terapeutické účinky, odrážela starověké chápání lidské psýchy a principů řídících proces uzdravování. Riskantní procházení chaotickou říší špatného tripu se začlenilo do drogových rituálů primitivních společností jako součást posvátného věštění. Hlavní postavou byl šaman, čarodějný doktor, kouzelník, který vykládal sny a vize a poskytoval spirituální služby celému kmeni. Šaman, jenž byl znalcem drogových transů, čerpal svou sílu z konfrontace se strachem ze smrti ega - ze zkoušky ohněm, která byla chápána jako nezbytná předehra k extatickému znovuzrození, vzkříšení nové osobnosti. Používání drog měnících stavy vědomí jakožto náboženské svátosti se neomezovalo na určitou dobu a místo, nýbrž bylo charakteristické pro téměř všechny společnosti na této planetě.

V knize Cesta do Eleusiny přinášejí její autoři Albert Hofmann, Gordon Wasson a Carl Ruck přesvědčivé důkazy o tom, že Eleusinská mystéria, nejstarší náboženství Západu, se soustřeďovala kolem masového drogového rituálu. Po dvě tisíciletí sem putovali poutníci z celého světa, aby se mohli zúčastnit mystérií a napít se posvátného kykeonu - svatého lektvaru vylepšeného námelem. Poté, co se napili spirituálního elixíru, poslouchali zasvěcenci obřadní hudbu a rozjímali nad texty Deméter, bohyně zrna. V okamžiku vyvrcholení iniciace zalil síň paprsek světla. Byl to prý vrcholný životní zážitek - vykoupení člověka ze smrti. Básník Pindaros napsal: "Šťasten ten, kdo spatřiv tyto rity, odejde do duté země, neboť zná konec života i jeho boží počátek." Těchto tajných rituálů se účastnili také Platon, Aristoteles, Cicero, Aischylos, Sofokles a dle historických dokladů i mnoho římských císařů (Hadrián, Marcus Aurelius aj.).

Také ve středověku existoval rozsáhlý psychedelický underground. Walter Map, duchovní žijící ve 12. století, mluvil o heretických sektách, které nabízely lidem »božskou potravu« a hlásaly: "Často budete vídat (…) andělské obrazy, ve kterých můžete unešeni jejich útěchou bez prodlení a potíží navštívit jakékoli místo si budete přát."

Timothy Leary se neobvyklým experimentem snažil zjistit, jestli transcendentní zážitky, hlášené během psychedelických sezení, jsou podobné mystickým zážitkům popisovaným v různých svatých spisech a těm, o kterých v průběhu věků mluvili svatí, proroci a náboženští učitelé. Podal spolu se svým asistentem Walterem Pahnkem deseti studentům a profesorům na Velký pátek před bohoslužbou psilocybin, zatímco deset dalších dostalo placebo. Byl to "dvojitě slepý" experiment, při kterém ani Leary ani pokusné osoby nevěděli, kdo dostává houbové pilulky a kdo patří do kontrolní skupiny. Výsledky studie byly dramatické. Devět z deseti osob, které dostaly psilocybin, hlásilo silný náboženský zážitek, ale totéž mohl říci pouze jeden člověk z kontrolní skupiny! Zkušenosti popsané těmi, kteří si vzali drogu, byly nerozlišitelné od klasické mystické zkušenosti, ne-li s ní totožné! Tuto vyhlídku nevítali ortodoxní náboženští učitelé zrovna nějakým Hosana a snižovali pravost drogového zážitku oproti zjevení. Obhájci psychedelik se naopak domnívali, že vysoký výskyt náboženských jevů spojených s drogou pramení ze skutečnosti, že lidská mysl je na fundamentální úrovni spjata s Nekonečnem - psychedelika tuto základní pravdu pouze zviditelňují (viz Stanislav Grof - pozn. aut.). Osobní zázemí podle Learyho nehraje roli: "Můžete být trestancem nebo vysokoškolským profesorem, a přesto můžete mít mystický, transcendentální zážitek, který promění váš život."

Zatímco psycholytická psychoterapie je užívána v duchu analytických metod do hlubin osobnosti, aby vytáhla na povrch světlo a »odžila« stará traumata, je psychedelická psychoterapie spíše psychoterapií »výšin a vrcholných zážitků«. Neklade se oproti psychoanalytické terapii takový důraz na pochopení a vysvětlení prožitých traumat. Daleko důležitější je poddání se těmto prožitkům, než jejich racionální analýza. Důležitější je pozitivní potenciál osobnosti, která v intoxikaci často prožívá pocity atomické explorace (získání těch nejzákladnějších, nejpůvodnějších a kořenům pravdy nejbližších informací), jungovské archetypální symboliky, záchvěvy franklovského existenciálního nadhledu s prvky individuálního smyslu a důležitosti, pocity jednoty, zasvěcenosti a nesdělitelnosti těchto prožitků.

Ve světě známou osobností v oblasti psychedelické terapie je původem český psychiatr Stanislav Grof (viz REGENERACE 2/2002), v současnosti žijící ve Spojených státech, jenž na základě svých dlouholetých zkušeností s LSD terapií vyvinul společně se svojí manželkou metodu, při níž je dosahováno psychedelických stavů a prožitků nechemickou cestou - procesem holotropního dýchání.

Jednorázová intoxikace velmi vysokou dávkou LSD stejně jako holotropní dýchání mají za cíl vyvolat tzv. psychedelický zážitek, o němž bývá hovořeno jako o nepopsatelném extatickém zážitku dobra a krásna, bezprostředního nazírání, pocitu transcendentna a kosmické sounáležitosti. Předpokládá se, že tento neobyčejný a intenzivní zážitek hluboce zasáhne do osobnosti člověka a vyvolá v něm pozitivní změny v celém dosavadním systému hodnot a hodnocení.

V posledních několika letech se v naší republice objevili samozvaní terapeuti bez jakéhokoliv odborného vyškolení a profesionální erudice, kteří právě tímto způsobem kazí dobré jméno této nově se rodící a nadějné oblasti psychoterapie. Stává se pak, že se těmto »terapeutům« dostane do rukou člověk, jemuž by bylo možno pomoci jinou, méně náročnou a především z hlediska možných rizik i mnohem méně nebezpečnou metodou. Hrozí zde pak nebezpečí velmi vážných a nenapravitelných chyb v podobě psychických poruch vzniklých »díky« technickému nezvládnutí náročnější, nestandardní situace, o jaké v tomto druhu terapie není nouze!

ENCYKLOPEDICKÁ HESLA


TIMOTHY LEARY (22. 10. 1920, Springfield - 31. 5. 1996, Beverly Hills, L. A.) - americký psycholog, vůdčí teoretik alternativní kultury. Jeho intelektuální publikační a veřejná aktivita od konce 50. let výrazně přispěla k rozmachu tzv. alternativního životního stylu rebelující části mladé generace (beat generation, hippies). Nejkontroverznější součástí jeho úsilí byla snaha ospravedlnit užívání psychedelických drog rozšiřujících duševní potenciál (LSD apod.). Dílo např.: Neuropolitika (1977), Hra života (1979), Politika extáze (1982), autobiografie Záblesky paměti (1983), Chaos a kyberkultura (1985) aj.

LSD - dietylamid kyseliny lysergové. Hlavní složkou je kyselina lysergová, nejdůležitější alkaloid námelu. Již v malém množství vyvolává psychotické zážitky (smyslové klamy, depersonalizaci, euforii), které rychle odeznívají, ale mohou se opět objevit dlouho po posledním požití.

PHDR. RICHARD ALPERT - jeho spirituální odysea začala na Harvardu, když potkal Timothy Learyho a ochutnal kouzelné houby. Tito dva profesoři začali psát o schopnostech psychedelických drog, doufajíce, že změní vědomí Ameriky. Alperta ale nikdy neuspokojovalo hrát jen druhé housle Learymu. Nakonec se jejich cesty rozešly: Leary odešel do vězení a Alpert do Indie na náboženskou pouť. Série kosmických souher ho přivedla do Himálaje, kde našel toho pravého guru. Jak si tím mohl být Alpert tak jistý? Dal starci několik tisíc mikrogramů LSD a s ním to ani nehnulo - což mohlo znamenat jediné: byl v extázi neustále! Alpert si změnil jméno na Baba Ram Dass a vrátil se domů, aby šířil slovo. Jako Baba Ram Dass napsal autobiografické pojednání Be Here Now, které popisuje jeho konverzi k meditaci. (Ve skutečnosti to byla jen částečná konverze, neboť stále občas bral LSD, kdykoli zatoužil po dávce rozšířeného vědomí). Ram Dass nikdy neměl v úmyslu budovat nějakou církev nebo nové náboženství. Jeho metafyzické kličky byly eklektické a hlavní myšlenkou bylo: "Pracuj sám na sobě!" Samozřejmě - nic nového pod sluncem, ale unaveným radikálům, kteří potřebovali nějakou spirituální první pomoc po létech nevděčného boje na politické frontě, to přesně vyhovovalo.

Ram Dass hodně mluvil o změně reality osobního vědomí, ale o změně společenské reality toho neměl moc co říci. "Je lepší být dobrý, než dobro dělat," hlásal. "Důvěřuj intuici svého srdce i mysli a uvidíš, kam tě vítr zavane." To byla prima rada - za předpokladu, že byl člověk ochoten uvěřit tomu, že v něm kdosi nebo cosi míří k příslovečnému Světlu na konci tunelu. Ale mnoho lidí právě tohle chtělo slyšet. Často začínal skromnou poznámkou: "Možná si mě pamatujete jako Mr. LSD, juniora." Léta žil v Learyho stínu, ale teď měl Ram Dass šanci dělat si své, zatímco Mr. LSD senior úpěl ve vězení. Se svým bývalým tripperským kolegou moc soucitu neprojevoval. "Pokud je tam, tak tam být má," tvrdil Ram Dass. "Timothy je ve vězení, protože taková je jeho karma. Důvěřujte své karmě a poslouchejte ji, vyrůstejte s ní." Karma nekarma, Leary chtěl ven.



Převzato z : http://www.e-stranka.cz/regenerace/2003/01/leary.htm


Prameny:

  • Leslie Raymond, režisérka (poslední rozhovor s Timothy Learym, Minneapolis/Los Angeles)
  • Brian Jeans, režisér poslední rozhovor s Timothy Learym, Minneapolis/Los Angeles)
  • Steve Graw, režisér (Cornel U. /Field of Development Sociology, Warren 34, CA)
  • Paul Davids, režisér
  • Michael J. Martin, režisér.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama